Všeprostupující Vědomí a informační morfické pole jako předmět vědeckého výzkumu
Jako druh člověka anatomicky moderního typu jsme pravděpodobně dědicem (stvořením) nositelů – bytostí zmizelých pokročilých civilizací. Vyspělých nejen technologicky, ale i z hlediska duchovního vědomí v rámci fenoménu Vědomí Universa.
Dochované nejstarší zápisy obsahují náznaky o mimosmyslové komunikaci mezi těmito bytostmi. Zřejmě z tohoto důvodu neměli potřebu zaznamenávat informace ve vizuální nebo písemné podobě ani pro potřeby svýho druhu. Nejstarší stavební megalitické stavební konstrukce se bez vyjímky vyznačují čistými plochami, prostými kreseb nebo textů – těchto nám srozumitelných prvků civilizace našeho typu.
Podstata zdroje duchovního či esoterického Vědomí, ovlivňující lidstvo od jeho vzniku či stvoření
I. Může být přirozeným fenoménem nám zatím neznámé povahy. Buď planetárního charakteru nebo zcela prostupujícího celé Universum. Zasahujícího do určité míry možná všechny živé organismy.
II. Může být vysoce technologicky pokročilým produktem vyspělé civilizace. Pro naši planetu možná s distribučním centrem na Měsíci, dosud stále v provozu. Na toto zkonstruované informační pole se i nyní dokážeme napojovat, individuálně omezeným způsobem.
III. Může být kombinací předchozích možností. Jak fenoménu všehomírného prostoupení, tak pokročilé technologie pokrývající planetární lokalitu.
Naši zmizelí megalitičtí „bohové“ fenomén Vědomí Universa možná dokázali komplexně využívat. Sloužila jim k tomu doplňková technologická výstroj jako pokrývky hlavy nebo náramky (často zobrazované „kabelky“ či kyblíky bohů byly spíše jiného účelu)?
Dnešní materiálně zaměřená věda se obloukem vyhýbá fenoménu duchovního vědomí, ale zdá se, že postupně i někteří význační vědci k němu obracejí pozornost.
Náš druh člověka fenomén Vědomí nepochybně vnímá, ale nemá schopnost plného napojení. Dá se získat vědomým tréninkem a cvičením? Nejspíše ano, nebo alespoň posílit. Někteří jednotlivci mají tuto schopnost skutečně silně vyvinutou. Z informačního (morfického) pole dokážou získat poznatky o dějích proběhlých, probíhajících i o aproximaci dějů, jež teprve proběhnou, s určitou mírou pravděpodobnosti.
Průvodcem čerpajícím z díla vyjímečných jedinců, zabývajících se fenoménem Vědomí, může být Antonín Mareš. Navazuje mimo jiné na „Duchovní vědu“ Rudolfa Steinera, „Mapu vědomí“ Davida Hawkinse. Připomenout lze vyjímečně citlivého jedince Edgara Cayceho.
Trasformace Vědomí v průběhu NDEs (Near Death Experiences) neboli Zážitků blízké smrti ….
Možný přenos informace z morfického pole mezi subjekty při transplantaci orgánů ….
Je vědomí vedlejším produktem mozkové činnosti? „NE!“ Říká kardiolog, autor oceněné studie o NDEs publikované v uznávaném lékařském časopise The Lancet.
Badatelka Tina v důkladné analýze jevu získání informace, prostřednictvím přijetí životního orgánu od dárce, kupodivu nezmiňuje možnost připojení se na morfického pole. Naštěstí se podobná úvaha objevila v komentářích pod videem.
Pod videem o předávání vzpomínek dárce příjemci životních orgánů autor komentáře „S G“ uvádí:
„Naše buňky původně vznikly jako kolonie malých nezávislých organismů. Postupem času se z nich vyvinuly synergické a stabilní struktury schopné replikace. A postupem času se tyto složité replikující se struktury staly schopnými vytvářet z jediné buňky v podstatě identické potomstvo: embryo. Z tohoto pohledu tedy není úplně divné, že každá naše část může mít jakousi rozdělenou inteligenci nebo holografický fragment celkové inteligence, protože jsme ve skutečnosti komplexní kolonie velmi, velmi mnoha nezávislých forem života, které se naučily žít a rozmnožovat se kooperativně. Bylo to v nás od počátku, abychom takoví byli. Takže celá nervová soustava je jako funkční paměťová jednotka a do jisté míry k ní mohou přispívat i buňky, které nejsou specializované jako neurony. Domníváme se, že jakási paměťová struktura v těle, která nesouvisí s nervy, sídlí v epigenetickém systému. Možná se tak inteligence a paměť vyvinuly z nízké úrovně až na úroveň kolektivního organismu.
Existuje tedy jakýsi druh holografického typu ukládání paměti v rámci celého nervového systému, nejen mozku, a možná k němu přispívá každá buňka, nejen nervy. Mozek je spíše přístupovým terminálem. Takže v anekdotě o transplantaci srdce byl mozek schopen přistupovat ke vzpomínkám holograficky zakódovaným v novém srdci.
Mám podezření, že by to mohlo jít ještě dál a zahrnovat přístup ke „cloudu“, „kolektivnímu vědomí“, akášickým záznamům, „unimind“… jakkoli to chcete nazvat. Spekuluji, že možná drobné části nás samých fungují jako antény a jako klíče nebo názvy souborů pro přístup k informacím uloženým v cloudu. A myslím, že by se to mohlo uplatnit i v případě transplantace srdce, protože si nejsem jistý, zda by jediná krátká událost zanechala v relativně malé neuronové síti srdce podrobnou, obnovitelnou paměť. Možná je to možné, nebo možná srdce bylo schopné přistupovat ke klíčům ke vzpomínkám uloženým v cloudu.
Pokud si představíte, že magnetické pole Země je něco jako internetový cloudový úložný systém, pak je to, jako by Země sama byla makroorganismem a my byli jako buňky nebo mikroorganismy v něm. A stejně jako se naše vlastní buňky naučily komunikovat a ukládat paměť, v roli buněk Země ukládáme paměť do kolektivního vědomí, kterou lze získat, pokud máte správné klíče.
Každopádně … děkuji Tině za obvyklou prezentaci nutící k zamyšlení :).“
–
„Curious Being“ (Tina) odpovídá komentujícímu „S G“: Zajímavé – děkuji, že jste se se mnou podělil o své postřehy!“
„Existují stovky a stovky studií, které ukazují, že naše bezdrátová říše elektromagnetických polí není zdraví prospěšná. Možná se ale ptáte: A JAK? Když říkáme „EMP“, mluvíme o mnoha různých typech elektromagnetických vln, různých frekvencích, různých úrovních výkonu atd. Jak by to mohlo fungovat? Ukazuje se, že odpověď se dost možná skrývá v naší DNA!“
Evoluce jako pravděpodobná součást Vědomí Universa
Tvrzení Darwina o kontinuální evoluci a přirozeném výběru, vedoucímu k náhodnému vzniku zcela nových druhů organismů, rozpoutalo dodnes nehasnoucí a za 165 let nevyřešené vědecké spory.
Neodarwinisté vytvářejí neustále nové koncepty na podporu náhodného procesu vzniku druhů. V roce 2007 byla zveřejněna jedna z nejnovějších teorií, jejímž spoluautorem je český vědec, evoluční biolog Jaroslav Flégr. Autoři přicházejí s novými akcenty podílu na rozmanitosti druhů. Větší důraz kladou nikoliv na původně uvažovaný přirozený výběr neboli selekci (s předáváním dědičných genů), ale na daleko zásadnější složku evoluce – třídění na stabilitu druhu. Přicházejí dále s jevem „elasticity“ druhů, „zamrzlé plasticity“ a „zamrzlé evoluce“. Doporučujeme ke shlédnutí nesporně zajímavou přednášku o této inovační hypotéze.
Evoluční zamrzání a evoluční tání
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.,
Ve víru evoluce – Jak jsem málem uvěřil Darwinovi – Seminář XcamP 2019
Zkamenělé experimenty evoluce –
Štěpán Rak (Pátečníci 26.4.2019)
Jedna z alternativních hypotéz reálně probíhající evoluce se označuje jako teorie „Inteligentního designu“. Ten by mohl úzce souviset s fenoménem Vědomí Universa. Původní darwinistické pojetí evoluce s náhodným vznikem zcela nových druhů jeho oponenti nepovažují za dosud vědecky prokázané.
Jaké vysvětlení lze najít pro náhlé objevení se celé skupiny organismů v jejich komplexní složitosti a dokonalosti před 600 milióny lety a poté jejich naprosté vymizení?
Vznik života z pohledu základní biochemie. Jaký je matematicky vyjádřený počet pravděpodobnosti z hlediska náhodného poskládání prvků, nutného k sestavení funkčního celku? Tyto úvahy jsou součástí Levinthalova paradoxu. A základem „Hypotézy vzácné Země“.
Budoucnost lidstva omezeného danými dispozicemi
Pozice člověka anatomicky moderního typu
Podle dostupných poznatků nastíněných v tématech Globální konteXt a Nositelé, se zdá být současné lidstvo novým a dosti krátkodobým nositelem civilizace na planetě Zemi. Současného člověka pravděpodobně její předchozí nositelé převyšovali o jeden nebo více řádů svými schopnostmi. Fyzickými, intelektuálními a z toho vyplývajícími technologickými. Jak se s nimi můžeme měřit?
Uspořádání lidské společnosti
Zakladatel portálu vidí jedinou šanci v uvědomění si člověka své pozice a v přikročení k vzájemné vstřícné spolupráci mezi všemi lidskými bytostmi jako sobě rovnými nebo alespoň mezi jejich významnou částí. Současná i minulá společenská uspořádání podle zakladatele portálu tuto šanci neposkytují.
Inspirací k novému uspořádání může být hnutí Zeitgeist a jeho vize řízení společnosti prostřednictvím vyhlašování řešitelských projektů k problematikám. Systém je definován jako „Přímá systémová ekonomická demokraciie“. Nabízející každému jednotlivci uplatnění v oblasti tvůrčí, v oblasti poznání a v účasti na zmíněných projektech.
Vědeckým základem takového uspořádání je Zákon nutné variety (Ashbyho zákon): Jestliže má být systém stabilní, pak počet stavů jeho řídicího mechanismu musí být větší nebo roven počtu stavů systému, který je tímto mechanismem regulován, neboli rozmanitost regulátoru musí být větší nebo rovna rozmanitosti systému.
Základem nového uspořádání je nutnost opuštění narativu „boje každého s každým pro dosažení pokroku“.
Výzvy před námi a propojení lidstva
Zmizelé civilizace stály před obrovskou výzvou přežití, danou chováním naší planety (viz. téma Astrofyzika), ať už si to uvědomovaly nebo ne. Nakolik byly schopny zvládnout samy sebe nevíme. Zdá se však, že komplexní výzvu nakonec nezvládly, pravděpodobně zanikly nebo byly z planety vytlačeny. Před lidstvem stojí naprosto stejná výzva. K pokusu o zvládnutí bude pravděpodobně navíc také potřebovat i získat další schopnosti propojením dnes izolovaných individualit v poli Vědomí Universa.
Požadavky přežití
Sebeuvědomění se v hmotné realitě je pro lidstvo zcela zásadní první krok. Poté bude nutné zaujmout konstruktivní a rovný přístup vůči každému členu společnosti. Následně významná část lidstva potřebuje zahájit intenzivní spolupráci v řešení problémů.
Institucionální uzavřenou „materialistickou“ vědu je přitom nutné bezpodmínečně rozšířit o aspekt Vědomí. Je základní a určující součástí naší existence, tak jako byl, podle našeho přesvědčení, spojený s nositeli vysoce vyspělých megalitických civilizací.
Pokud to vše nebo nic z toho lidé nedokáží, má podle názoru zakladatele portálu současné lidstvo mizivou šanci nejen na naplnění své stabilní a svobodné budoucnosti, ale i na přežití jako živočišného druhu vůbec. Času není nazbyt.
Hmm, co s lidstvem a touto planetou
HMM – hnutí za poznání megalitické minulosti, planety a lidstva
Staňme se rovnými megalitickým bohům. Respektujme ostatní jako sobě rovné bohy a požadujme to i od nich vůči nám. Chovejme se primárně konstruktivně a očekávejme a vyžadujme totéž i od druhých bytostí.
A staňme se lepšími než megalitičtí bohové, z nichž někteří pravděpodobně rozvrátili civilizaci válkami. Vykročme z jejich nekonstruktivního obrazu.
Pro svou budovatelskou potřebu můžeme použít kilometry hlubokou vrstvu hornin zemské kůry, tak jak je používali nositelé megalitické civilizace, bez neefektivního přetváření, jen jejím formováním technologií megalitického kamenného průmyslu.
Objevme zdroje energie, kterou disponovaly v evidentně dostatečném množství megalitické civilizace a zbavme lidské bytosti obavy z uhájení prostého života při jejím odepření v současně panujícím systému.
Pro to musíme otevřít vědecký systém zkoumání jevů vědomí a hledání jeho zdroje.
Pro to musíme nasadit veškeré konstruktivní vědecké úsilí k poznání podstaty hmoty (informace modulovaná na energii?) a možnostem jejího formování.
Konstruktivní kritika primátů, modifikovaných či domestikovaných „megalitickými bohy“, takto nyní existující verze tzv. lidstva
V podstatě budeme popisovat moderní terminologií tutéž věc, která je zmiňována v tradičních duchovních naukách lidstva.
Živý organismus je tvořen duálním synchronním tělem. Molekulární tělo je jen biologický stroj. Je oživován bioplazmatickým tělem.
To zprostředkovává informační komunikaci s pamětí, morfickým informačním polem a někde se nacházejícím vědomím.
Takováto představa struktury vyhovuje vysvětlení mnoha podivných jevů, s kterými se my, modifikovaní primáti setkáváme.
Od psychotroniky a léčitelství přes astrální cestování a zážitky blízké smrti, tedy dočasné oddělení se těl a vnímání lokalit vzdálených molekulárnímu tělu.
Změnou v bioplazmatickém těle lze ovlivnit stav molekulárního těla.
Otázka o vnímání první
Lidé vnímají své molekulární tělo, bioplazmatické ne (ne většina lidí za běžných okolností). Proč? Má to nějaký principiální důvod?
Otázka o vnímání druhá
Vnímají obě synchronní těla jiné živé organismy? Z mnoha projevů se zdá, že ano. V podstatě to nejsme ani schopni zjistit.
Závěr první, pokud platí co je uvedeno
Naše verze primátů není produktem přirozené evoluce (míněno volné působení principu Inteligentního designu).
Byla upravena pro potřeby „megalitických bohů“. Byl jí vštípen strach před bohy, nekritická ovlivnitelnost a názorová manipulovatelnost, ovladatelnost „božskou autoritou“.
Byly provedeny blokace některých jinak zřejmě přirozených schopností. Vnímání bioplazmatického těla, sdílení informací jeho prostřednictvím.
Podle duchovních textů se tímto „bohové“ pojistili před nebezpečím předstižení jejich schopností námi, modifikovanými primáty.
Závěr druhý, o úrovni civilizace primátů
Civilizace primátů je uvedenými blokacemi determinována na velmi nízkou úroveň. Jsme jako jednotlivci schopni komunikovat jen primitivním způsobem, který vede k mnoha nepochopením a leckdy i znemožňuje sdělovat zásadní věci.
Na takové nízké civilizační úrovni objevy relativně pokročilých technologií vedou paradoxně k dalšímu snižování civilizační úrovně. Místo jejich konstruktivního využití pro celek jsou primárně zneužity ve prospěch úzkých skupin. Civilizační úroveň velké části populace se zdá být obzvláště v posledních třiceti letech na prudkém poklesu.
Civilizační úroveň je srážena jednotlivci odchylujícími se destruktivní psychikou a jednáním vůči ostatním. Na naší primitivní komunikační úrovni nejsme schopni takové jednotlivce jasně rozeznat (neurologové však tvrdí, že na skenu mozku mají zřetelně jiné fyziologické propojení!) a zamezit jejich působení v neprospěch společenství.
Celkový závěr
Trochu by v naší situaci pomohlo pochopení, jak je deformováno naše často nekonstruktivní chování a jednání, aniž si to uvědomujeme a snažit se ho nedopouštět.
Na úplně novou úroveň by nás posunula identifikace míst, kde jsou ukotveny „bohy“ uměle vytvořené blokace. Je možné, že spíše než na úrovni molekulárního těla jsou včleněny do morfického pole nebo blízkosti vědomí s přístupem přes bioplazmatické tělo? Dokážeme blokace odstranit nebo vypnout?
Lze se obávat, že bez dosažení těchto cílů, se jako modifikovaní primáti nejsme schopni povznést do vyšších civilizačních úrovní a točíme se stále ve stejném kruhu. Tomu nasvědčuje posledních šest či pět tisíciletí, tedy od vzniku prvních samostatných civilizací nás, primátů po odchodu „megalitických bohů“ až do dnešní hluboké krize globální civilizace modifikovaných primátů.
Ostatně soudíme, že
bez poznání pravdy o našem megalitickém původu a jeho důsledcích. Bez usilovné každodenní korekce svého handicapu každým jednotlivcem. Hrozí současnému lidstvu eliminace vlastní rukou mnoha způsoby. Nebo nejpozději v době kataklyzmatických astrofyzikálních projevů planety, na které se lidstvo nebude schopno připravit. Zánik našeho druhu. Možná škoda. Možná ne. Nikdy nepoznáme tajemství Universa. A možný počet pohlaví ve vesmíru. Ostatně naděje umírá předposlední, černý humor vydrží až do konce. 😉
Megalitické dědictví Homo Mentiri alias Sapiens ⌂
Stránka publikována 14. 12. 2022, upravena 15. 12. 2024.