Kdo byli nositeli civilizace a budovateli kamenných struktur?
Nemáme tušení. Nejstarší známky jejich stavební činnosti jsou zapadlé v nesmírné hlubině času miliónů let. Teprve až naše vědecké instituce připustí jejich faktickou existenci, je naděje, postupným shromažďováním poznatků z výzkumů, dozvědět se více.
Naše historie – lidí anatomicky moderního typu se náhle začíná odvíjet před cca. 300 tisíci lety. Co to bylo za událost, jež to způsobila? Zhruba v této době se také objevuje velký počet vzájemně odlišných druhů hominidů. Co ti všichni podnikali, co tvořili? To je po celé to dlouhé období záhadou. A opět náhle se v posledních 10 tisíci letech u lidí objevuje schopnost – umění pořízovat písemné záznamy. Pokud budeme putovat proti proudu času, začne sice ubývat těchto záznamů, ale začneme narážet na čím dál více gigantických staveb. Vybudovaných pomocí pokročilých technologií. Pokusíme se posbírat co nejvíce zmínek o jejich tvůrcích, dochovaných výsledcích jejich činnosti.
Druhy inteligentních hominidů
Obří druh člověka
Kosterní pozůstatky obrů zdá se záhadně mizí, podle svědectví se často po odkrytí rozpadnou na prach nebo mizí v depozitářích. Nástroje či zbraně nepoužitelné pro člověka běžného vzrůstu jsou však k vidění v muzejních expozicích.
Často se objevují zmínky o obrech – zplozencích potomků bohů a lidí. Takoví se vyskytovali na řadě míst naší planety. Některých bychom se i dnes mohli dotknout. Naše civilizace si však nikdy neváhá vzít silou, bez sebemenší lítosti, v touze po ovládnutí, vše s čím se střetne.
Lidé s prodlouženými lebkami – fenomén naší civilizace trvající od jejího počátku před 6 tis. lety
Nejznámějším jiným typem hominida, jehož pozůstatky se objevují na všech kontinentech naší planety a jenž se proplétá s kulturou člověka anatomicky moderního typu – je typ lidí s protáhlými lebkami, kolem nichž vznikl kult jejich napodobování prováděním umělé deformace lebky. Na nejdůkladnějším průzkumu ve spolupráci s peruánským muzeem se podílel nezávislý americký badatel Brien Foerster.
O DNA lebek z Paracasu, hypotézách o Nephilim a Féničanech hovoří u Timothy Alberina L.A. Marzulli.
Na kanálu BEDx o propojení peruánské kulltury Paracas se Střední Asií.
Dalších místa nálezů prodloužených lebek: jihovýchodní Asie, Austrálie.
Možné propojení také s Denisovany?
Souvislosti z mytologie prolínající do současnosti – barva krve
Autoři dokumentu hravě analyzují, možná však odhalují zásadní souvislosti?
Většina živočichů na Zemi zajišťuje přenos kyslíku krví do svých tkání červeným barvivem – oxidem železa. Několik málo, dosti exotických živočišných druhů, má však v krvi sloučeninu jiného kovu. Starověcí bohové jsou zobrazováni s modrou pokožkou. Modrá krev? Pro takto založené organismy je železo toxické. Také občas nalezené vysoce kvalitní slitiny kovových artefaktů neobsahují mnoho železa.
Potřebovali starověcí „stavitelé – tvůrci“ pro ně životně důležitý jiný kov než železo? Tato úvaha stojí za zapamatování!
Základní informace o neuvěřitelných vysoce inteligentních tvorech s modrou krví, kteří se snad ani nezdají být z této planety. A z podvědomí se náhle vynořuje vzpomínka na legendy o dávných „bozích“ majících schopnost přeměňovat své tělo do podoby jiných tvorů …. .
Hmmmm, trs chapadel vypadá dost podobně jako klubko hadích těl, co na to říkáte vážený čtenáři?
O v dokumentu zmiňované evoluci a tzv. přírozeném výběru se zmiňujeme v tématu „Vědomí Universa„.
ŠLECHTITELÉ
Kulturní plodiny – pochází jen z několika málo ohnisek šíření
Autoři výše uvedené „modrokrvé“ analýzy navazují a rozvíjí úvahy směrem, kdo že to proboha dostal ten šílený nápad dřít od ranního svítání do setmění na poli a to až do nedávné doby prakticky manuálně bez výkonné techniky.
Kabelky bohů – překvapivá souvislost se rčením „medem oplývající“?
Synchronicita analýz badatelky Tiny a aktuálních úvah portálu „Globální pravěk“ je neuvěřitelná a kdyby se to nestalo nám, asi bychom tomu nevěřili. Po tématu Vědomí Universa pokračuje Tina analýzou „kabelek bohů„. Jak jsou kabelky (kyblíky) spojeny s kulturními plodinami? Zdá se, že souvisí se strategickou palmovou plodinou celé starověké Mezopotámie a okolí.
Postřeh bokem od našeho portálu GP k uváděným reliéfům: Velikostní poměry zobrazovaných předmětů dodržují smysl pro detail. Proporcionální zobrazení „šišky“ v její reálné velikosti v dlani bytosti určuje výšku postavy na tři a půl metru a více.
ARCHITEKTI
Megalitické stavby z velmi dávných dob, ale i z nejmladší doby antické se vymykají naší logice
Megalitická architektura starého období
Méně obvyklé stavební prvky megalitických konstrukcí v dnešní Číně a Egyptě
Načepované spoje žulových bloků, odborník jen žasne!
Celá skvělá analýza stavebních prvků od Tiny!
Sklenutí stropu někdo od někoho okoukal!
Ben: „Vydejte se se mnou na živou prohlídku neuvěřitelného megalitického Osirionu, který se nachází za chrámem Setiho I. v Abydosu v Horním Egyptě. Proniknu do historie objevování a vlastností této tajemné lokality a podělím se o některé nové postřehy a detaily, o kterých jsem se dozvěděl teprve nedávno.“
BAALBEK – unikátní staveniště mnoha civilizačních epoch
Obrovské bloky horniny o hmotnosti od desítek do stovek tun jsou zformovány do kvádrů s přesností desetin milimetru. Baalbek je opakovaně nedokončené staveniště mnoha civilizací z po sobě následujících časových epoch. Základová plošina je pravděpodobně vyskládána z množství menších bloků, zdaleka ale nebylo odkryto vše na nejnižších úrovních. Přístupná je část mírně podzemních galerií. Doporučujeme seznámit se s nejnovějším převratným výzkumem „Zapomenutých rozvalin“.
Bloky dlouhodobě nad zemí jsou silně erodovány, ale jiné, po věky zakonzervované v zásypech zeminy, po odkrytí udivují neskutečnou úrovní opracování. Liší se stupněm své dokončenosti nebo zřejmě i změnou rozhodnutí o závěrečné úpravě.
Základové bloky Baalbeku byly zřejmě položeny v etapě posouvání zemské kůry (viz. Astrofyzika) z pólu II. k pólu I. – před 125 000 lety. Změna kardinální orientace však mohla narušit jeho možnou zamýšlenou funkci technologického projektu. Na megalitické titanické stavbě se po položení základů a obvodových zdí do omezené výšky již dále v tomto stylu nebudovalo. Pokračovaly až další civilizace následujících epoch s vlastní architekturou.
Vlasové detaily na hranách styčných ploch mnohasettunových bloků.
První stavitelé vybudovali vnější ohraničení stěnami ze stotunových až tisícitunových bloků.
Podlaží Baalbeku nad zemí. Kolik jich je pod zemí není veřejnosti známo.
Betonový dvorec Gigantů megalitické civilizace v Lirbe (Libre), Anatolie
Náš portál GP si zatím není jistý do jakého časového období přiřadit tuto neuvěřitelnou unikátní architekturu betonových bloků.
Pro některé obyvatele byl určen vysoký vchod, pro jiné zřejmě postačoval nízký.
Vše je postaveno z betonových bloků, jenže z takových, že oči přecházejí. Najde se mezi váženými čtenáři objevitel, který vymyslí jak mohly být vytvářeny?
Polygonální architektura střední doby
Kamenné hádanky – polygonální zdi megalitické Itálie
Snová polygonální věž, silná eroze bloků svědčí o původu ze starší doby, kdy se také intenzivně stavělo v Malé Asii
Čas zakletý v kameni svědčí o třech civilizacích, novější architektura překrývá starší v pořadí: polygonální, antická, římská.
Antická architektura nejmladší doby
Podzemní součást (nejen) antických megalitických komplexů
Antická megalitická část nahoře se vypíná nad něčím starším, předantickým.
Jak nahoře, tak dole. Věta vyjadřující spojení materiálního a duchovního světa. Mystické představy lidstva o uspořádání světa možná čerpají z reálného předobrazu. Nasvědčuje tomu artefakt megalitické civilizace, která existovala již dávno před těmi oficiální historií přiznanými. Tajné prostory poznání. Čím byly naplněny? To snad možná tuší některá Zednářská lóže.
Archeologové odkrývají úžasné stavby dávné Antické civilizace, zpod mnohametrových zásypů se pomalu vynořují megalitické komplexy
Často ještě stále pod závaly či spíše zásypy, tvořenými směsí hlíny, písku, kamení, někde lastur, keramických a mramorových úlomků, velkým množstvím zlomků kostí (nikdo nezkoumá jejich původ a stáří?!), někde také malými zlomky zlata, se nachází na území Malé Asie až tisíce měst – nebo spíše komplexů. Komplexů staveb civilizace sahající svým vlivem na východ do blízké Asie, jižně do Afriky, západně na Balkán a severně na území dnešního Ruska. Typy staveb sice umíme pojmenovat podle historiky popisované epochy tzv. „řecké antiky“. Se vší pravděpodobností však byly tyto megalitické stavby budované již tisíce let před ní, neznámou civilizací disponující pokročilými technologiemi. Neznáme skutečný účel typizovaných konstrukcí ani komu přesně, a jak sloužily. Ke komplexům na řadě lokalit neexistují silnice (někde jsou možná stále skryty pod vrstvami spadu) a také nenajdeme sebemenší stopy skutečně obytných struktur, tak jak si je naše civilizace dnes představuje. Stavby neobsahují žádné nápisy (kromě novodobých a škrabopisně vyrytých řeckých písmen, ovšem). Vidíme neuvěřitelně detailní rostlinné ozdobné mramorové ornamenty a 3D basreliéfy tváří Gorgon a těl Gryfonů, tvořících integrální součást stavebních dílců.
Po zániku megalitické Antické civilizace začínají (současně i na jiných lokalitách planety) vznikat první lidské civilizace, nejspíše zakládané nepočetnými přeživšími či zůstavšími vyspělými bytostmi – učiteli lidstva. Pravděpodobná bezprostřední příčina kataklyzmatického zániku Antické megalitické civilizace viz. Astrofyzika – Zánik Antické civilizace .
Největší komplexy Antické megalitické civilizace podle mohutnosti stavebních částí
V rozsáhlém výzkumu „Zapomenutých rozvalin“ je v mohutnosti řadí Maksim Gaubec takto:
1. Kyzikos (Anatolia)
2. Baalbek (Libanon) – viz. odkazy výše
3. Didymaon (Anatolia)
Jedna z mála dochovaných hlavic sloupů v Kyziku. Je z jednoho kusu a samotná vysoká 2,5 metru a široká 3 metry.
Kyzikos je rozbitý na kusy! Výsledkem války megalitických bohů?
Didymaon a nádherné basreliéfy gryfonů v „Apollónově“ chrámu. Podle řecké mytologie stvoření strážící hranici ideálního území na severu – Hyperboreu, kam létá Apollón.
Basreliéfy vytvořené neznámou technologií Antiky, sochy jako mramorové klony živých těl
Nadrápané řecké nápisy na artefaktech! Duté basreliéfy byly snad podsvícené? .
Klonování lidských těl do mramoru by snad dávalo smysl jako analog našich fotografií. Takže bylo by to snad vysvětlení našeho portálu GP proč a jaký účel měla tato absolutní (až děsivá) dokonalost?
Kambodža; jihovýchodní Asie – architektura „Nagas“
Kambodža že není megalitická?! Týká se to nejen Angkor Watu, ale i dalších 50 „chrámů“ rozmístěných často ještě v divočině po celém ůzemí. Vibol Temple byl postavený ze sofistikovaně tvarovaných bloků jemnozrnného a vysoce tvrdého pískovce. S využitím megalitických schopností a dovedností – bez nutnosti pomáhat si cihlami.
Dětská školka „Nagů“ v Angkor Watu. Kdo koho požírá?!
VODOHOSPODÁŘI
K tomuto tématu se dopustíme nástinu hypotézy, která možná má nějakou oprávněnost. Nezaznamenali jsme zatím žádnou propracovanou analýzu související s megalitickými civilizacemi a jejich hospodařením s vodou.
Řada stavebních megalitických komplexů je pečlivě a systémově provázána s vodní distribucí. Civilizace věnovaly důkladnou pozornost jímání vody a rozvodu. Je přiváděna a zachytávána do kamenných jímek – studní, často obrovských cisteren. Poté se její rozvod proplétá stavbami, je rozváděna tvarovanými kamenými žlaby a žlábky, stéká přes vodopády, vtéká do jakýchsi mělkých bazénů a spadá do okrouhlých fontán. Vzduch v okolí takových struktur mohl být naplněn vodní tříští a prosycen vodní parou.
Měli zástupci dávných civilizací obzvláštní zálibu ve vodních atrakcích nebo snad vlhký vzduch plnil i jejich nějakou zvláště důležitou fyziologickou potřebu? Možná tuto stránku megalitických komplexů přeceňujeme, ale možná si zaslouží větší pozornost, než je jí věnována.
Divadlo v úpravě na vodní dílo? Pro nás nepochopitelný účel.
Podle Maksima Gaubece je však přestavba na vodní dílo až pozdně byzantskou úpravou. To ale stejně nevysvětluje jeho smysl.
V Sagalassosu v Anatolii, v horách 1 600 m n. m., se nachází jedinečná dnes funkční původní antická fontána. Částečně zrekonstruovaná, s technickými chodbami vedoucími směrem k vodnímu zdroji kdesi v nitru hory.
Případ soukromých bazénů a záhada zmizelých podlah ⌂
Stvořeni k obrazu bohů – a posléze pro válku?
Války bohů zanechaly stopy na většině megalitických konstrukcí
Zdá se, že bohy (snad i polobohy) evidentně nebavilo válčit jen osobně. Do velkolepých bitev zřejmě vrhali i další rasy, včetně lidských.
Na řadě příkladů ukazuje Maksim působení nějakého silového impulsu v přímce protínající stavební komplex. Často s naprosto destrukčním účinkem na obou stranách stavební parcely.
Praveen Mohan upozorňuje na fascinující detaily několik set metrů dlouhé kamenné řezby v Angkor Watu. (Na tatáž místa proběhla na začátku roku 2024 výprava Maksima Gaubece!)
Na Berlinale 2024 se kanál Zapomenuté rozvaliny Maksima Gaubece objevil v dokumentární části programu ve snímku Viktora Kosakovského – Architecton.
BRZY pokračování!
Indické – hindu megalitické civilizace – datování epoch a příběhů bohů
Řada védských badatelů znovu objevuje skutečnou historii indické lokality.
Hindů civilizační okruh je popisován v příbězích dávných bohů v rozsáhlé řadě dochovaných mytologií.
Do jaké doby řadit Védskou civilizaci je předmětem zkoumání mnoha badatelů. Určit čas je možné různými způsoby, např. podle zmiňovaných astronomických jevů.
Další možností je zaměřit se na popis krajiny a její zkoumání z hydro(geo)logického a geomorfologického hlediska.
Dr. Raj Vedam říká:
Co když historie Indie, kterou se učíme v učebnicích, vypráví jen část příběhu, a co hůř, vypráví ho nesprávně? Co když ve vyprávění o indických dějinách chybí významná období, o kterých se dnes nevypráví? Dr. Rádž Vedam kritizuje nyní přijímaný narativ, zkoumá důkazy z různých vědních oborů a předkládá jedinečné, silné a přesvědčivé argumenty pro nevyprávěnou prehistorii Indie.
Nilesh Oak říká:
Vždycky si klademe otázku, zda kotvy hinduistické civilizace, jako je Rámájana, řeka Sarasvatí, Rigvéda, indičtí astronomové jako Májasura a Árjabhatíja, zakladatelé ájurvédy jako Sušruta a Čaraka a daršanští věrozvěstové jako Kapila, Gótama, Kanada a Pataňdžali, skutečně někdy existovali nebo se vyskytovali.
V prezentaci předkládá empirické, objektivně testovatelné důkazy z více než 12 vědních disciplín, které rozhodujícím způsobem určují a potvrzují klíčové listové kotvy hinduistické civilizace a stanovují časovou osu více než 40 000 let ve starověku.
Dr. Raj Vedam, MSEE, PhDEE, pracuje na pomezí aplikované matematiky, inženýrství, algoritmů a informatiky. S využitím nástrojů archeogenetiky, archeoastronomie a archeologie a důkazů o přenosu znalostí ze starověké Indie přednesl řečník silnou tezi s ověřitelnými fakty o starobylosti indické civilizace a mnoha objevech, které učinili jeho předkové.
Nilesh Oak se zabývá výzkumem v oblasti astronomie, archeologie, antropologie, kvantové mechaniky, ekonomie, starověkých vyprávění a filozofie. Je autorem knihy Kdy se odehrála válka Mahábhárata? Historická Rámájana a mnoha dalších chronologicky důležitých témat z historie.
Výsledkem je jedno z možných datování odehrávajících se příběhů ve védských eposech
Rig Veda …. 22.000+ BCE
Ramajana …. 12.209 BCE
Mahabharatha …. 5.561 BCE
Zkratky datování: CE = Current era – současnost neboli dnešek; BCE = Befor Current Era – před současnou érou (od 0 r. n. l.) neboli př. n. l..
V Indonesii Praveen Mohan, obvykle opatrný na datování, ukazuje hindu chrám, podle alternativních odhadů možná až 12 000 let starý. Do 70. let zcela zasypaný, podle tvrzení místních obyvatel magicky úrodnou zeminou.
Předlidské bytosti – jako nositelé vyspělých civilizací
Po stopách jihovýchodně asijských Nagas – také učitelů lidstva,. Popisovaná podoba se objevuje i v dalších mytologiích naší planety. Portál GP proto nepouští ze zřetele vodní stopu.
Basreliéfy v zapovězeném chrámu Candi Sukuh Temple v Indonésii vypovídají o lidstvu a jeho stvořitelích.
Na základě získaných poznatků zmíní v rámci pracovní hypotézy portál GP o nositelích megalitických civilizací několik bodů
1. V antických komplexech se pohybovali nejméně dva druhy bytostí. Jedny vysoké až 3,5 metru a druhé malé, nejspíše lidského typu, o výšce 1,3 – 1,5 m.
2. Nositelé Antické civilizace byli fascinováni tvarem lidského těla a uměli ho ztvárnit formou absolutně dokonalých personifikovaných soch se všemi detaily lidské fyziognomie.
3. Někteří nositelé (Nagas – v oblasti jihovýchodní Asie) byli zřejmě bytostmi schopnými měnit podobu svého těla – tvar a barvu, antropomorfně ho přizpůsobovat ve styku s humanoidy.
4. Titíž nositelé byli možná úzce vázáni na vodní prostředí – nejen v antických komplexech byla vodním dílům různých typů věnována nejvyšší pozornost.
Publikováno 25. 6. 2022, upraveno 8. 12. 2024.