Pravěké stavby ČR

Je něco velmi pozoruhodného na neochotě naší moderní civilizace, připustit si možnost existence předchozích, ve srovnání s námi vyspělejších civilizací. Navzdory stamiliónům let geologického datování v porovnání s rychlostí našeho technologického rozvoje za několik set let. V rozporu s myriádami kamenných struktur rozesetých po celém planetárním povrchu. Navzájem si podobných, často nad naše schopnosti složitých a vymykajicích se naší logice. Nacházejících se ve stavu od velmi slušné zachovalosti po takřka rozpadlé na roztroušené kusy.

Snad každý obyvatel naší republiky si vystoupal na některý z vrcholů České vysočiny a pozoroval velmi romanticky tvarované skalní útvary. Pokud by dokázal u sebe vypnout blokování poznávacích filtrů, musel by u těchto útvarů zvětšiny konstatovat jejich podivnou nepřirozenost – a tedy možnost dávného umělého vytvarování.

Halštatská hradiště

Archeologicky zkoumaná místa (AZ) halštatských hradišť jsou dobrým tipem, kde hledat megalitické stavební komplexy u nás. Archeologové a historici odvádějí dobrou práci při nalézání pozůstatků lidského osídlení v těchto místech a není divu, že byla lidmi často využívána. Ať už jako sídelní centra nebo pro sakrální účely, některá pro astronomické – pro určování doby slunovratů.

Komplexy jsou někdy alespoň částečně ohraničeny skalními hradbami. Jejich existenci historici konstatují, jejich umné provedení taktéž, ale dále nezkoumají jak a čím byla vytvořena, zda to bylo v silách primitivní civilizace jíž je přisuzovaná jejich stavba.

Horninová různorodost

Gabreta je geologicky velmi pestrým územím. Při průzkumech vrchů jsme zaznamenali různé druhy hornin a přesto, podle našeho názoru, na jednom každém bylo aplikováno umělé formování. Pozorovali jsme na vzhledu hornin odlišný způsob průběhu eroze a její stupeň (všeobecně značné) pokročilosti.

Zdeformování geometricky přesného výchozího tvaru (tehdy nových) stavebních bloků můžeme přičítat menší tuhosti a tvrdosti hornin v době stavby struktur. Možná záhy po jejich sestavení. Stejně tak nepochybně probíhala mineralizace hornin a také samovolné spojování dříve samostatných částí do jednoho celku. Druhým vlivem na strukturu hornin s vysokou pravděpodobností může být použití technologie na zplastičnění horninového materiálu. Aplikované pro snadné tvarování i řezání bloků, ale možná i přímo pro vytvoření geopolymerní směsi a její odlití do potřebného tvaru stavebního dílce.

Musíme zmínit zvláštní fenomén zcela rovných, hladkých, nepřerušených ploch. Celky hornin, ať už v masivu nebo složené z bloků, se v současnosti výrazně rozpadají do oddělených vrstev jednoho směru, převážně rovnoběžného s podložím. Kolmo k této rovině oddělování bývá horninová masa náhle ukončena napříč vrstvami kolmým, rovným, hladkým a nepřerušeným řezem odshora až dolů. Blok hornin pak dále nepokračuje, byť by se dalo očekávat, že je jenom jednou, nějakým procesem oddělenou, částí většího celku. U paty masivu ani poblíž se nenachází žádný odpadlý materiál. Tyto nepřirozené jevy považujeme za znak umělého formování horninové struktury. Ve fotografické dokumentaci z lokalit se budeme snažit na tento typický rys upozornit.

Dokumentaci různých druhů formovaných hornin vidíme jako jeden ze směrů průzkumu, kterým se lze vydat.

Podzemní prostory?

Viditelné stavby dávných civilizací bývají jen nadzemní částí složitých komplexů. Byla objevena rozsáhlá hluboká podzemní sídliště na území Malé Asie. Také např. YT kanál Zapomenuté rozvaliny (viz „Badatelé“) prokazuje existenci rozměrných podzemních sálů doslova pod každým pre-antickým a obzvláště antickým „chrámem“.

Mohli bychom očekávat podzemní prostory pod rozvalinami struktur GABRETY? To nepovažujeme za vyloučené, ale uběhlé věky a možná i působení vegetace přispěly k jejich zhroucení a zavalení. Příznakem tohoto procesu by mohl být pokles podloží kolem megalitických struktur i pod nimi samotnými, který skutečně pozorujeme. Zatím jsme neidentifikovali jasný případ podzemní struktury. Zůstává to velkou výzvou pro další, technicky nepochybně velmi složitý průzkum.