Postupujme stejně jako institucionální historická věda. Nevíme na co se díváme a kým a čím to bylo vytvořeno, ale pokud to kategorizujeme, jako bychom si objekt osvojili a zařadili do našeho chápání světa. Neznáme podobu a princip fungování technologie, ale výsledný efekt vidíme v mnoha provedeních.
Jakýsi 3D extraktor hmoty – technologii pravděpodobně využívající hlubší fyzikální zákony – používaly megalitické civilizace na vytváření jak ornamentů fasád a basreliéfů v provedení antickém, indickém, kambodžském, tak pro vybudování členitých chrámových komplexů z monolitického bloku horniny. Hmota jednoznačně nebyla odstraňována v přímé dráze, ale i zpoza horní vrstvy bloku materiálu. V naší civilizaci používaný 3D tisk spočívá v přidávání vrstev materiálu na sebe. Hypotetický 3D extraktor zřejmě naopak odstraňoval horninu – a to navíc po nepřímé dráze, přesouval své ohnisko odstranění hmoty do strany a do hloubky bez narušení materiálu blíže povrchu. Kromě požadovaných tvarů nezanechal po sobě žádnou stopu nástroje, s výjimkou drobných – evidentně technologických příček – propojek.
Brzy pokračování … .
Upraveno 6. 12. 2024.