Název počáteční stránky je rádoby vtipnou připomínkou Emmerichova hollywoodského filmu (10,000 BC). Producent filmu si ovšem, buď díky nedostatku fantazie či odvahy, odepřel připsat několik nul navíc za jedničku.
My však nebudeme dlouho chodit okolo geopolymerní megalitické před věky vystydlé kaše a nastolíme nekompromisní narativ, který nám připadá býti zjevným.
VĚC: Osídlení vrcholů hornatin a existence rozvalin kamenných staveb na nich
MÍSTO: GABRETA
DOBA: Hluboký pravěk
Gabrétou pro účely naší hypotézy míníme Šumavu, přebíráme název z keltských dob – GABRETA. Ta sahá od severních subprovincií Českého lesa (Chebsko, s přesahem do Bavorska) přes Šumavské podhůří (Kašperské hory, Vimperskou vrchovinu, Blanský les), až po nejvýchodnější subprovincii Novohradských hor (s přesahem do Rakouska).
Unikátní geologicky vnitřně stmelený prostor Šumavy – GABRETY se vytvořil před 300-400 milióny let.
Stabilní území
Hornatina od té doby neprošla zásadní přeměnou, její vrcholy jsou stále tytéž. Vzniklo-li na nich něco před desítkami miliónů let, nalezneme to tam i dnes. V tom je toto území, s dochovanými stovkami, možná tisíci uměle formovanými horninovými strukturami, naprosto unikátní. Místní obyvatelé, usazení na tomto území s jedněmi z nejstarších stavebních struktur na naší planetě, kdysi tvořili národ. Možná díky vstřebávání energie, dodnes snad vyvěrající v místech kde byla vložena do horniny a skalního podloží, si dokázali udržet až donedávna svojí suverenitu a národní charakter.
První osídlení
V čase umísťujeme děj prvního osídlení Gabrety do doby před 10 milióny roky. Hypoteticky, nikoliv o mnoho méně, ale možná naopak o mnoho více. Dobu jsme se snažili určit podle stavu hornin, ktreré jsou předmětem našeho zájmu. Jejich eroze – rozpad trval podle odborných geologických názorů přesně: …. neurčitý počet miliónů let. Rychlost rozpadu je totiž závislá na okolních podmínkách. Za přítomnosti vyšších teplot a vlhka probíhá intenzivněji a za nižších naopak pomaleji. Výraznou změnu klimatu v rozsahu desítek tisíc let považujeme takřka za jistou.
Před milióny let sídlila na území Gabrety (a pravděpodobně i široce kolem ní) neznámá civilizace, jejíž technologickou vyspělost dnes posuzujeme zejména podle schopnosti, které jediná překlenula nesmírnou propast věků. Schopnosti formovat horninu a manipulovat s ní jako základním konstrukčním prvkem staveb. Staveb typu jak sídelního, tak i technického rázu, nám zatím neznámého účelu.
Na naší planetě nacházíme podobná místa z hlubin věků viz. Globální konteXt.
Jaké nástroje a principy by mohly být použity pro tvarování hornin a stavbu struktur viz. Technologie.
Budovatelé v tehdejší době nemohli být lidmi anatomicky moderního typu a zřejmě to nebyli ani hominidé té doby. Kolik mohlo být druhů člověka a jaké předlidské bytosti zde mohli pobývat, čím se zabývali, co v rámci svých civilizací po sobě zanechali viz. Nositelé civilizací.
Uvažujeme o době hypoteticky prvních pionýrských osadníků na naší planetě. Kolik civilizačních epoch následovalo a proč viz. Astrofyzika.
Vhodné stanoviště
Přenesme se v představách do velmi hluboké minulosti a předpokládejme (důvody vyplývají z dalších hypotéz zmíněných na tomto portálu), že lokalita GABRETY se nacházela v té době ve významně jižnější zeměpisné šířce a v teplejším klimatu. Povrch země byl pokrytý jiným typem rostlinstva. V nížinách se pravděpodobně pohybovala stáda megafauny, doprovázená predátory odpovídající velikosti. Jinde se valily vodou mohutně zásobované toky, zařezávající se do podloží a dnes tekoucí na dně roklí, a rozlévali se do záplav.
Typy prehistorických stavebních struktur
Proto vrcholy hornatiny byly už svou polohou logickým, bezpečným místem pro civilizační sídla. Civilizace na nich zbudovala kamenné (horninové) struktury ve tvaru stěn stáčejících se do oblouku, pilířů nebo vnějších „spuštěných hradeb“. Na částech obvodu obvykle stolově zarovnaných vrchů totiž nalézáme z horní roviny do hloubky až desítek metrů se spouštějící kolmé, perfektně rovné hladké stěny.
Stěna (spuštěná hradba) ohraničující akropoli Obřího hradu v Kašperský Horách. Nyní se rozpadá do horizontálních vrstev, přesto je stále jasně zřetelné její ukončení hladkým rovným řezem odshora dolů.
Jiný typ stěn, částečně složených z kamenných bloků, se postupně dnes zvedá nad terén na svahových hřbetech. Na stěnách mohly snad být nástavby z menších i středně velkých kamenných bloků, rozvalených nyní po svahu v kamenných mořích.
Je pro nás obtížné vytvořit si představu o vzhledu a konstrukci, neznáme-li konkrétní technologie, které měla civilizace k dispozici. Zatím nám stále uniká logika jejího uvažování. Možná se vymyká našemu chápání nejen z důvodu používání pokročilých technologií, ale také pro její schopnosti v oblasti myšlení a vědomí viz. Vědomí Universa.
Mohly snad být tedy dodnes zachované horninové struktury – stěny a hranolové pilíře případně jen základem pro deskovou platformu s dalšími stavbami a pro rozprostřenou liniovou přepravní síť? Nabízí se představa polokupolí na ochranu tehdejších konstrukcí před atmosférickým vlivem. Kombinace snadno dostupného, odolného materiálu ve formě horniny, kovových slitin (spojky, rámy a rošty, nyní viděné jen jako otisk v hornině) a snad i jiných materiálů (nějaká forma (bio)polymerů?), by dávala smysl. Jiný materiál než hornina ovšem neměl šanci odolat věkům a zmizel beze stop.
Stavby liniového typu?
Trochu vtipkujeme o prehistorické analogii s plánovanou futuristickou saudskoarabskou urbanistikou – The Line!
Nádherná stěna z linie megalitických (ultramoderních, z hlediska našeho portálu) rozvalin, vedoucí od úpatí po vrchol svahového hřbetu.
Linie kamenných stavebních struktur nad antickým Efesem v Anatolii. Jaké úžasné pohledy!
Milióny let po konci naší současné civilizace. Jaké artefakty o nás by náhodní průzkumníci mohli objevit?!
Expedice k pravěkým stavbám České vysočiny aneb co uvidí vrcholový turista,
který se nelekne obtížného terénu
Kamenným mořem vzhůru ke svahovému hřbetu komplexu Bulový v Blanském lese.
Po hřbetu se táhne megalitická stěna. Po koruně stěny lze projít. Postupně nabírá výšku nad terénem.
Formované bloky megalitické stěny s „hranolovou baštou“, na svahovém hřbetu (Ptačí stěna) k vrchu Bulový. Pohled na tutéž strukturu ze tří úhlů od leva do prava. Stěna je pravoúhle odsazená a hranolová bašta, zdá se, je samostatným prvkem.
Pravěké stavby od Kašperk po Novohradsko
Kamenná moře – použitý či nepoužitý stavební materiál, fortifikační prvek?
Pod megalitickými strukturami nacházíme záplavu kamenných moří, rozhozených daleko po svahu až k úpatí. Zřícených možná nejen působením gravitace, ale i velkým silovým působením vržených do značných vzdáleností. V opakovaných kataklyzmatech (viz. Astrofyzika) při prudkém masivním posunu zemské kůry i následných zemětřeseních.
Byl však tento materiál opravdu součástí konstrukce? Nebo to byl materiál nakonec nepoužitý? Podle našeho portálu snad také mohl ztěžovat nechtěný pozemní přístup, kdy uvažujeme využívání staviteli výhradně nadzemního typu dopravy mezi sídly.
Kamenné moře – Obří hrad
Voda na dosah
Co sloužilo obyvatelům neznámě civilizace za stravu a jak si ji opatřovala nevíme. Na zajištění zásobování vodou však můžeme usuzovat podle řady stavebních konstrukcí v různých místech naší země i v rámci celé planety. Pravděpodobně byly pomocí technologie vyhloubené studny o hloubce až stovek metrů, sahající od vrcholu kopců až do podloží hornatiny.
Příklad nejpozději ve středověku (nebo zde již byla dávno předtím?) vybudované studny, datované do první poloviny 14. století. Hrad Helfštýn. Čertova studna, odhadovaná hloubka 100-160 m.
Sídla na dohled
Civilizace Velké GABRETY osídlila každý významnější vrchol na území hornatiny a vybudovala množství stavebních konstrukcí. Dnes podle typu horniny a místa lokality v různé míře zhroucených a rozpadlých. Přesto nesoucích navzdory pokročilé erozi hornin charakteristické prvky jejich umělého formování.
Ukázkové artefakty struktur uměle tvarované horniny
Záhadná struktura na Ptačí stěně,
Blanský les
Ptačí stěna, Blanský les
Levá stěna ze dvou, tvořících uličku, vázaná z bloků, Kraví hora, Vyšší Brod
Rozsah výzkumu
Náš výzkum uměle formovaných horninových struktur jsme v první fázi zúžili na oblast GABRETY. Průzkum však bude často přesahovat i do dalších oblastí Čech a Moravy, přináležejících k České vysočině. Není důvod neočekávat identifikaci struktur, obdobných z GABRETY, na celém území České vysočiny.
Geomorfologické členění České republiky
Česká vysočina se subprovinciemi
Geomorfologické divize ČR: Česká vysočina; Středoevropská nížina; Západní Karpaty; Západopanonská pánev
….
Hlavní témata bádání portálu, jejichž cílem je syntéza poznatků z minulosti planety a civilizací
Kdy a kde to na naší planetě možná začalo hypotetizuje „Počátek“
Lokality Šumavy – GABRETY a dalších oblastí České vysočiny zkoumáme v tématu „Pravěké stavby ČR“
Porovnání nálezů z oblasti České vysočiny s podobnými strukturami jiných míst planety provádíme v tématu „Globální konteXt“
Hledání zmínek o bytostech, nositelech civilizací, zanechavších stopy na planetě Zemi se nalézá v tématu „Nositelé“
Možnosti způsobů stavby dochovaných konstrukcí rozebíráme v tématu „Technologie“
Pátrání po příčině zmizení civilizací s pokročilými technologiemi, identifikace sil utvářejících naši planetu se odvažujeme v tématu „Astrofyzika“
Zdroje poznatků pro výzkum, jímž se zabýváme, uvádíme v tématu „Badatelé“
Důvody našich aktivit objasňujeme v tématu „O nás“
Nadsmyslové jevy s vlivem na život ve vesmíru – Universu, jehož jsme součástí, zvažujeme v tématu „Vědomí Universa„
Blog – aktuální příspěvky:
- Prosinec 2024 (2)
- Říjen 2024 (2)
- Srpen 2024 (1)
- Červenec 2024 (1)
- Květen 2024 (1)
- Duben 2024 (1)
- Únor 2024 (2)
- Leden 2024 (1)
- Prosinec 2023 (2)
- Listopad 2023 (2)
- Červen 2022 (4)
- Květen 2022 (1)
Copyright © 2021-2023 – globalnipravek.cz
Stránka publikována 22. 7. 2022, upravena 24. 11. 2023.